Plesej Praho! jsme zvolali,
Jak náš Bulla naučil
Thalii česky rozmlouvat.
Ctnost chválit, a zlost pomlouvat.*)
Truchli Praho! jsme volali,
Jak ho od nás odloučil
Hněv nevděčný svých vlastenců,
Pohanění! – místo věnců.
Dnes opět vlast naše plesá,
Slávu sy rozjímajic,
Jakou za Karla Čtvrtého
Měl Jazyk Čecha starého,
Záloha Nečechů klesá,*)
Mocy žádné nemajic,
Kterouž kladli naší řeči,
Pro níž předcy sáhli k meči. –
Höpflere! krajane milý!**)
Tvé jméno nezahyne,
Bude u potomků žíti,
V ustech tvých vlastenců zníti:
Neb tebe horlivost sýlí,
Přemilý Čecha syne!
Po trnové cestě chodit –
Čechy do divadla vodit.