Kyž mně dobrotivé nebe
Jenom tolik dopřeje!
By mohly okolo tebe
Věčně být mé šlepěje!
Nikdy po jiných rozkošech
Bych víceji nedychtil,
Do ostatních radostí všech
Bych se více neplichtil.
Přísahu bych na to složil,
Před nebem na zem klekl:
Žebych všecko vynaložil,
Lásce, vínu odřekl. –
Čemuž srdce veselého,
Ještě mladého muže,
Zvlášť tomu již navyklého,
Zřídka odřeknout může.