Kdož pak byl ten Anákreon?
Jednák se mne Dorys ptá:
Já na to odpověděl on,
On byl člověk jako já.
Na Helikonu*) sedával,
Můzám**) libé zpěvy pěl,
Grácyím***) hubičky dával,
A s ními svou rozkoš měl.
A jesti ještě obcuje,
Opustil je pro tebe,
Však jestli mne představuje
Dorys jemu, ó nebe!
Tak pastýře šťastnějšího
Zem celá Arkádya,
A zamilovanějšího
Nemá, tak jako jsem já.
Grácyí svých by on nechal
Všechněch třebas pro sebe,
S radostí bych jich zanechal,
Kdybych měl Dorys tebe!