Kdosi otevřel okno v duše mé ville
a květiny padaly ke mně, zářivě, slunečně bílé,
koupané ve vlnách rosy, zmámené polibky tepla,
pějící o hejnech ptáků, jež vesele nad nimi létla.
A Mládí v zahradě tančí na měkých kobercích květů
a je tak blýskavě nahé a zpívá o žehnoucím létu
a čeká na parfumy dívčí v řízách zlativých vlasů
na dlouhé plápoly očí, tonoucích v jiskřivém jasu.