Doposud nevíš a netušíš,
doposud neznáš a nepoznáváš.
Ale já,
jako zahradník cítí, kdy se rozevře květ,
cítím,
že lásky tvé květ se odchyluje
a převrací k jinému světlu.
Brzo a nebudu ti sluníčkem,
brzo a cize mineš,
brzo a sama nepochopíš,
jak bylo možno, žes mne očekávala
s chvějícími se ňadry, s tlukoucím srdcem.