Skip to content
1858–1940

XIII. Vesmír.

František Táborský

Velebné dílo! Duch tvůj jásal by a lkal zas v hoři, když na hvězdy zříš, slunce – zrak tvůj divem hoří: Vesmír! A přece co by platen byl ten vesmír celý,

kdyby nám v srdci neplál rovněž velký, skvělý vesmír? By hvězdy neplály tam, slunce, dárce žití, a nešumělo moře klasů, zvuků, kvítí –

vesmír? Dřív k srdci nahledni, kdo v zemi hledáš štěstí; tam musí tobě růsti, zářit, zpívat, kvésti vesmír!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.