Vzpomínka velká letí mi do budoucna,
máloslovná, ne však méněvroucná.
Ne letadel mrak, ne s bombami mrak
z Nového světa k Starému letěl,
hrůzou by svíral srdce i zrak,
ne, ne; to nebylo prznění vědy,
to její vítězství, vítěz dalekohledý,
vítěz: to jiskry tichých světel
chvátaly z Nového k Starému světu,
nesouce vůni nejčistších květů;
nesly ji pod obřím oceánem,
Starému světu by byla ránem.
To první z Nového světa kabelogram
poselství nesl, kůr andělský pěl je sám:
„Sláva na výsostech Bohu
a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle!“
Duše se chvěje tou krásou,
srdce a zrak hoří tou slibnou spásou.
Nový světe, pošli ji znovu,
tomu Starému na obnovu!