Ó, hrady naše tvrdé,
co divu, že se řítíte
neb v ssutinách už ležíte?
Vy od křivd velikých jste chřadly
a od kleteb, jež na vás padly.
Ó, zámky naše hrdé,
ký div, že v síních vašich straší
a páni vaši že jsou plaší?
To hrůza dějin našich v nich se tmí
a přízrak chodí zlého svědomí.