Mhou lehkou prosvitlo slunce,
jako by v kadidla dým.
Zem leskla se rosyplna,
a svatě šeptla vlna
„Den Páně!" hlasem svým.
Vzduch pln byl skřivánčích písní,
to zněl jím jásot a ples,
jako by nebesa celá
i země rozvroucnělá
se rozzpívala dnes.
A vše ty skřivaní písně
život mi vlévaly v krev,
že náhle rty se mi chvěly,
neb v srdci vesmír celý
pěl skřivaní též zpěv.