Před Velkým Vzkříšením
Zelený čtvrtek, Veliký pátek.
V každý ten ponurý svátek,
kdy zvony ve věži zamlkly plačky,
my kluci jsme hrkali na hrkačky.
Teď už těm klukům je osmdesát
a míň už je času družně plesat.
Než nechci, by řekli, že hlavu věším.
Já na nové vzkříšení dále se těším,
svět že se zdvihne ze svého šílení
k možnému přece pravdy vzkříšení.
A zvony že mlčí v zámlku těžším,
já dále hrkám jízdným a pěším.