Oj, vypučela z keřů bílá vonná kvítka,
rosa v nich se třásla, slavík u nich zpíval.
Oj, roztlouklo se, poskočilo moje srdce,
smála se v něm láska – zezulenka v hoře.
A napadalo sněhu, květ se svíjí, vadne,
svíjí se mé srdce – uvadla ach, láska.
A ticho pláče, dumá posněžená země,
jak já hlavu věsím, těžkou hlavu mladou.