Skip to content
1858–1940

Dumka.

František Táborský

Modrý blankyt – kalich květný, tyčinkami bílé hvězdy, měsíc jasný pestíkem jest plným pelu stříbrného.

A ten velký kalich květný nad temné se schýlil moře, kde já ležím pochovaný v troskách snův a svadlých květů.

A mé ruce, mrtvé svaly, jak jerišská růže pnou se ke kalichu, který dýchá věčnosti ach, vůní vábnou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Dumka. · František Táborský · Poetry Cove