Žhavé léto do snů našich plálo,
vůně těžká rty nám políbila,
srdci našemu, jež prudce zrálo,
láska na věky se zaslíbila.
Ale ženy, jež jsme vytoužili,
s listím podzimním nám uvadaly,
v nocích, jež jsme smutkem prodloužili,
mrtvé našim touhám kralovaly.
Jejich žár nás vášní rozpaloval,
květem žhavým v žilách krev nám vzkvetla.
Závoj průsvitný jim duch náš snoval
z hebkých vláken měsíčného světla.
Večernicí plály, jitřní zoří,
věčným ohněm snů nám v duších vstaly,
hořkou rozkoš, v níž zlá krása hoří,
nekonečným polibkem nám daly.
Tisíc propastí se otevřelo,
v jejich zracích z nich se láska lila.
Políbením, jež nám na rtech vřelo,
na věky nám smrt se zaslíbila.