Květy vonné, které trháš na lučinách,
oviň ladným věncem kolem svého těla,
aby k tobě, zcela skryté ve květinách,
tlupa motýlů se v zmatku rozletěla.
Tehdy polibek můj, také motýl hbitý,
na květ rtů tvých rudý v lehkém vánku sletí,
mlčením ač sevřeny jsou pevně, slity,
k lásky slovu je jak klíčem otevře ti.