Miluji příliš tuto planetu a všechno, co na ní pučí a roste, kvete a zraje,
jak syn svou starou matku, šediny její, třesoucí ruce, vyhaslé oko, hřející hlas,
jak stěhovaví ptáci milují potoky, křoviny a hnízda rodného kraje,
jak vášnivý milenec krví svou miluje milenky ústa a oči a vlas.
Mluvila ke mně matka země svými prameny a vodami,
mluvila suggescí vánků a šepotem stromů a květů a trav,
mluvila ke mně svými pahorky a skalami a prorvami,
mým prvým krokům v životě nesmělým mluvila slova na pozdrav.
Mládí mi střehnula žárlivým okem a cesty mi vystlala paprsky světla,
nádherou jara, bohatstvím léta, melancholií podzimu a bělostí zimy zkrášlila délku mých dnů,
slzy a úsměvy s pláčem a s jásáním v jediný duhový věnec mi spletla,
noci mé zaklela do zámku horkých a nepřemožitelných snů.
Do žil mi touhu žíravou a neukojitelnou vlila
po prudkých polibcích, bouřlivých objetích a měkkých náručích žen,
dala mi chutnat rozkoš života a rozkoš horečného díla,
a bolest dala mi, jíž očištěn jsem, uzdraven a oblažen.
Miluji příliš tuto planetu a všechno, co na ní pučí a roste, kvete a zraje,
jak syn svou starou matku, šediny její, třesoucí ruce, vyhaslé oko, hřející hlas,
jak stěhovaví ptáci milují potoky, křoviny a hnízda rodného kraje,
jak vášnivý milenec krví svou miluje milenky ústa a oči a vlas.