Skip to content
1769–1832

Večer.

Bohuslav Tablic

Rozkošného slunce jasná Světlost v moře zstupuje, Na obloze záře krásná Vody, hory maluje.

Oráč pracý unavený Leze domů za pluhem, Pastýř všecken ohořený Žene stádo za druhem.

Hluboké již ticho zase Ves y pole podjímá, Temnost u večerním čase Z novu zemi objímá.

Milé ptactvo ještě pěje V sen nás ukolíbati Chtěje, líbost v srdce leje, Oči chtějí zdřímati.

Skloň se k nám již, milý sníčku, Sladkostí svou oblaž nás, Posylň, milý přítelíčku, Unavených oči zas.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večer. · Bohuslav Tablic · Poetry Cove