Skip to content
1769–1832

Toužení po Bělce.

Bohuslav Tablic

Jaro nám zas radost nese, K nízké zemi skloňuje se, Mladý trávník objímá, Leje v srdce potěšení,

V sladkém lásky okouzlení, Všemu, což jen bytí má. V milém rouše pobožnosti, Okrášlené červeností,

Tam se děvče procházý, Cele cýtí lásku svého Mladenčeka anjelského, Při něm jí nic nescházý.

Každý lístek ružičkový Pije z rosy sousedovy, Láskou s ním se spojuje, Bude mužem každý pouček,

Jedenkaždý hrášku strouček* K druhému se skloňuje. V šírém poli, v tichém háji Neskáče sám žádný v Máji

Pták, vše létá po páře, Révové se mile vinou Vůkol kolka –, na se kynou, Dělají sy oltáře.

Celá země novou cýtí Lásku, – ona kvete v kvítí, Věje v libém větříčku, Jenom já se bídně mořím,

Bělka, k které láskou hořím, Dát mi nechce ručičku.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Toužení po Bělce. · Bohuslav Tablic · Poetry Cove