Celý svět se, Bože, musý
Postaviti před soud tvůj,
Spravedlnost tvá y mne zkusý,
Y mně vyřkne ortel můj,
Dejž, ať zde se přihotovím,
Co tam před tvým trůnem povím,
Když mne budeš souditi.
Z trůnu nebes vysokosti
Zlé y dobré spatřuješ,
Dle své božské spravedlnosti
Odplatu všem daruješ,
Nedbáš, král, či žebrák zvinil,
Skutků jenom, kteréž činil,
Spravedlivě ohlédáš.
Již zde mnoho prokazuješ
Pobožnému dobrého,
Od něho kříž odvracuješ,
Kterýmž tresceš zlostného,
Před světem tak dokazuješ,
Že ty zvláštně oblibuješ,
Kteříž ctnosti pilni jsou.
Ovšem, Pane, Ty jsy ctnostných
Milostivým přítelem,
Nenávidíš skutků zlostných,
Jichž jsy přísným mstitelem.
Kdo tvá svatá přikázaní
Plní, dojde požehnání,
Byť y mnohou křehkost měl.
Než kdo tobě odporuje,
Který hřeší ze zlosti,
Kdo tvou vůli potupuje,
Toho tresceš s přísností,
Často nouze, pohanění,
Svědomí zlé, utrpení
Jeho díl jest na zemi.
Mnohý syce skutek zlostných
Bez trestu zde zůstává,
Někdy moudrost tvá y ctnostných
Beze mzdy tu nechává,
Přijde však den soudu Tvého,
V němž zlost zjevíš bezbožného,
Potom ctnostný zapléše.
Bože, pomoz oblibovat
Vše, co jestiť dobrého,
Dejž, abych se vyvarovat
Mohl hříchu každého,
Když mne srdce k němu svázý,
Nechť v něm místa nenacházý,
Posylniž mne bázeň Tvá.