Vzhůru! bratří, veselte se,
Radost kyne na vás,
K rozkoši vás volá milé,
Poďte! aj! již víno bílé
Stkví se v flašce pro nás.
Na prudkých čas křídlách letí,
S žertem, veselostí
Bídu nám již, starost leče,
Z cklenicy jen plné teče
Pramen zmužilosti.
Brzo nevyhnutedlně nás
Tmavá obklíčí noc,
Potom nebude kvést růže,
Dívka nezlíbí sy muže,
Vína oslabne moc.
Odtrhnětež tedy růži,
Dokud kvete míle,
Dokud víno teče, píte,
V upřímé vždy lásce žíte,
Smrt nám klade cýle.
Drazý přátelé! vždy stůjmež
V bratrském spojení,
Kdo ctí věrnost, upřímý jest,
Mého přítele měj vždy čest,
Přijmiž políbení.
Svazek náš nic zrušit nemá,
Ni čas, ni co zlého,
Y když budem v zemi hníti,
On se nemá porušiti,
Věčnost cýl jest jeho.
Ošemetná z srdcý naších
Zapuzena buď lest,
Nevěrně kdo s blížním míní,
Ten sy posměch, hanbu činí,
Věrnost buď naše čest.
Nuže! oviňte již květy
Kalich! nalejtež doň!
Připíme sy! buďme živi!
Buďmež v lásce trvanliví,
Radosti! k nám se skloň.