Naše milá Bětuška
Rozkošného Bertuška
Drží denně na klíně
V páperové peřině.
Pětiletý Pavlíček
Přiběh, jeho bratříček,
Dal mu sladkou hubičku,
Hladě mladou tvářičku.
Bertušek se usmívá,
Zvláštní zvůle nabývá,
Výská, tleská outlinkou
Mlékobílou ručinkou.
Když ho začal lektati,
Chlapček počal plakati,
Chtě ho kojit Pavlíček,
Dal mu do ust malíček.
Bertušek se domnívá,
Matky prs že požívá,
Cucá, cucá maličký,
Mléka nemá – sprostičký!
Tu se chlapček zamračí,
Aniž víc se rozpáčí,
Že ho sklamal všetýček,
Pokousal mu malíček.
Zoubky má, jak jehličky,
Kouše hodně maličký,
Bratříčkovu všetečnost
Strestal cytedlně dost.