Již sme šťastně vytrhali
Krásný len,
Snopů sto sme navázali,
Šťastný den!
Kdo nás v prácy posyloval?
Kdo tak štědře obdaroval?
Nebe jen.
Ono s hůry sesýlalo
Rosyčky,
Suchou zemi skropovalo
Déštíčky,
Teplým sluncem zahřívalo,
V parně míle schladívalo
Větříčky.
Ono prudký zastavilo
Lijavec,
V černých mračnách rozpustilo
Ledovec,
Vicher znalo utišiti,
By lnu nemoh povaliti,
Divná věc!
Ono v teplo proměnilo
Tuhý mráz,
Ono zhoubný usmrtilo
Zeměplaz,
Každého dne, každé nocy
Odvrátilo divnou mocý
Tisýc zkaz.
Díky tedy vzdejmež nebi
Dobrému,
Dává, což jest zapotřebí,
Každému,
Pětež z srdce radostného
Věčné chvály jménu jeho
Slavnému.