Vzhůru, bratří! drahá vlast nás
Do táboru volá,
Připašte svůj vojenský pás,
Nepřítel již čeká na vás,
Ale neodolá.
Ten, jenž slovem světy boří,
Ssylí vaše rámě,
Kruté nepřátely zmoří,
Pýchu jejich upokoří,
Vražedlnou zbroj zláme.
Čisťte flinty! bruste meče!
Koně osedlejte,
Živá duše neuteče,
Potokem krev jejich zteče,
Jenom pospíchejte.
Nuže! sšikujte se, palte!
Raňte ostrou zbraní,
Meč svůj nepřátel krví zkalte,
Řády jejich všecky zvalte,
Tněte v hrubou škrani.
Již řve dělo – koule fičí,
Nepřítel již padá,
Raněný tam reta! křičí,
Jiný umíraje ryčí,
Krev se valí mladá.
Krvavé bojiště již kryjí
Zbitých mrtvá těla,
Ještě předc je vztekle bijí,
Ještě děla strašně vyjí, –
Již jsou zbiti zcela.
Vítězy se navracují
Věncy ozdobení,
Slavné činy vypravují,
Velkou kořist ukazují,
Slavně zbohacení.
Vlast jim sloupy postavuje
Na památku věčnou,
Rekovství jich ohlašuje,
Památku jich oslavuje
Myslí vždy k nim vděčnou.