Skip to content
1769–1832

Cžlověk v obrazu růže.

Bohuslav Tablic

Vizte, jak tam růžička Krásné Panně vstříc se směje, Jak se rosná perlička Na listečku jejim stkvěje,

Jaká chutná její vůně! Rdí se, jak král na svém trůně. Než ach! krásná barvička Brzynko se její mění,

Přelíbezná vůnička Obracý se v znechutnění. Když list její horkem svadne, Z mlade ratolístky padne.

Člověka táž způsoba! V mladosti se krásou stkvěje, Tvaři jeho ozdoba Radost v srdce všechněch leje,

Čerstvá barva, oči jasné Činí mladé lidi krásné. Člověk sešlý starostí Celičký se proměňuje,

Bystrých očí jasnosti Pozbývá, sluch utracuje, Červenost se v bledost mění, Líbý pohled v zošklivění.

Když pak vyjde z těla duch, Člověk béře porušení, Krása obrácy se v puch, Jasnost očí v zamračení,

Na něj pohledět jen strach! Posléz rozsýpá se v prach.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Cžlověk v obrazu růže. · Bohuslav Tablic · Poetry Cove