Spěšte děvy, čas uplývá
každou chvilkou k minulosti,
a dosud jste nenastouply
cestu k blahé budoucnosti.
Otcové nám dávno spějí
spánkem časů zkamenělým,
ale synové jich budí
hlasem túžným, činem smělým.
Proč my bychom dusit měly
plameny nám odevzdané,
proč my bychom mařit měly
dědictví nám odkázané?
Slabou lásku změňte v smělou,
ta pak ať nám bratry chrání –
láska spojená tak bude
jedinou nám svatou zbraní.