Popěvky.

To je tam vítr, sype se sníh, zdá se mi, z venku že slyším smích.

Otevru, ptám se, co se to děje, a on to vítr, co se tak směje.

Vysmívá se sněhu, že ho musí nést, a sníh, ten se zlobí, že tak lehký jest.

Můj bledý měsíčku, zastav se chvílčičku, jen tak dlouho, co mi povíš, zdaž si také někdy hovíš?

Mé zlaté sluníčko ani dost maličko; spěchám s neunavnou pílí – sám bůh ví k jakému cíli.