Kam mám jíti želiť,
S kým mám hoře děliť?
O mé smutné dumy!
Kdož jí porozumí?
Lid můj v spánku dřepí,
Vašněmi se těpí,
Výhost dává Bohu,
Jak to snésti mohu?
Nekázaná mládež,
V církvi svatokrádež,
Plémě věrolomné –
To jsou muka pro mne.
Bol mě proto hněte,
Věnec z trní plete,
A krev se mi vřelá
Proudí dolů s čela.
Srdce prudce bije,
V oko trud svůj lije,
Div-li, že ta vláha
Prosouti se zmáhá?
Prosuj se jen hoře,
Prosuj se jak moře,
Pohřbi ve své hloubi,
Co mě s bolem snoubí.
Pohřbi samo sebe,
Ať mi vzejde nebe,
Ať skvost pravdy svítí,
A slast se mi vznítí.