Vítej svíce vlasti, Leo Thune!
Duše k Tobě přeradostně zírá,
Nebo jako hvězda bohočírá
Shlídáš na vlast v záři miloslunné.
Darmo záští na Tebe se rune,
Darmo zásluh tvojich paměť stírá;
Vlasti duch je v pamětníky sbírá,
Z nichž je zloba nikdá nevysune.
Národenstvím vládne berla kruchá,
Na odsluní církve svaté čumí,
A jen divě na ni bouřiť umí.
Ty nebeskou dostředností ducha
Lásku k církvi pojíš s láskou k vlasti,
Toť tvá sláva, to jsou naše slasti.