Vezdy se má duše strachem třese,
Když mi tane pravda Christova:
Z každého dáš počet ze slova,
Před soudcem když vesmír ocítne se.
Bože dobrý! Jak to hruď má snese?
Kdož mne před tvým hněvem uchová,
Osudův když věčných osnova
Po všem vzejde tvorstva po tělese?
A což vy, vy klamů spisatelé,
Netřesete po celém se těle?
Nezříte-li tamto smrti kosu?
Ale ovšem! Vy jste rovni pstrosu,
Jenžto v křídel skrývaje se strahu
Domnívá se, že již znikl vrahů.