Jaké jsou tvé moci,
Svatá velkonoci!
Svět tvou čijíc závladu
Kvapně se má k odmladu.
Vůkol život zkvítá,
Radost všady svítá,
Příroda ta přeblahá
Řeči hlasné dosahá.
Slyš, má duše, ptáky,
Věrné Páně žáky!
Zda jich píseň přelíbá
Tebou zcela nehýbá?
Zemi schřadlé dosud
Blahý kyne osud;
Ai jak lůno otvírá,
Slast svou kvítím prostírá.
Ty-li, Boží dítě,
Tu slast tvorův cítě
Radostí se nechvěješ?
Ty-li Pánu nevzpěješ?
Ó pěj chvalopísně
Z celé útrob tísně!
Komora tvé útroby
Ujmi všech chval zásoby.
Tam v své duše schráně
Obnov slávu Páně,
Sejmi hříchův řetězy,
Ať Pán v tobě vítězí. –
Ach ty's dřevo plané,
Uhlí ututlané;
Jiskry zhasly nepleše,
Kdož je opět rozkřeše?
A jsi kvítí spadlé,
Před svým časem svadlé;
Kdož to kvítí ubudí
V tvého těla orudí?
Viň se k Pánu světla,
Aby hruď tvá zkvětla;
Čili pro tě nevstal Pán,
Jenž byl za tě na smrť dán?
Ve všech sil svých sněmu
Přilni vroucně k němu!
Kdož jsa spojen s plápolem
Nezahoří okolem?
O! ty Pane slavný,
Šat můj neúpravný!
Nedáš Ty mně úpravy
Z kořisti své oslavy?
V hrudi mé lpí kamen
Nad sílu mých ramen,
Ach kdož mi ho odvalí,
Pastýři můj předbalý?
Posilni mé rámě!
Nechť v mé duše chrámě
Po dni mého života
Znak tvé slávy bleskotá.
Pozdvihni mne z pádu,
Ujmi ve mně vládu,
Ať mé duše závěti
Cností vší se okvětí.