Srdce lidské – ostruněná lyra;
Předmětenstva hudba všeliká
Ve strunách se jeho zamyká,
V ně své city skládá všechnost širá.
Když je odchne hudba nebes čirá,
Slasti ráje v sebe polyká;
A ta rozkoš proudem vyniká,
Jak když s chotěm sejde se choť sirá.
I tvé srdce takou lyrou jestiť,
Jenž má zpěvy milohlasé věstiť;
Jaké písně z lyry této runou?
Provívá-li ji duch s nebe svatý?
Či duch světa hrá v ní zlými chvaty?
Čili's již jen popukanou strunou?