Posud Slovan o pohanství oupí,
A se koří leda Mahomedu;
O kdo zhojí rány jeho vředů,
A kdož z této poroby ho koupí?
Proč's tak v lásce, pronárode, skoupý?
Ku vlastnímu bratru nemáš vzhledu,
Ba sám lokáš z úmorného jedu,
A své spásy podvracuješ sloupy.
Nemáš ohně? Tvá-li ňádra schladla?
Rozdmychují oheň lidé v tobě,
Leč jsou z pekla jejich rozdmychadla.
Jiným ohněm zahoř po útrobě,
Pojmi plamen lásky svaté s nebe,
Oblaž bratra, oblaž v pravdě sebe.