Nepomucký Jene, svatých druhu,
Včelo drahá nebeského úle!
Nebes Pána milostivá vůle
Od věků tě vyvolila v sluhu.
Když se's zrodil, vztáhlo nebe duhu,
Popadala manna k zemské důle,
Peklo uvnitř pocítilo bůle,
Slunce plálo na bezmračném kruhu.
V nebytosť tě obor vědců svanul,
Záři tvou zlý mrak jim zastěnoval;
Lid jen, lepší soudce, čest ti choval.
Teď tvých divů prosvit vědcům vzplanul.
O sviť již co pětihvězdé světlo,
By vší vlasti dřevo spásy kvetlo.