Nejsou ony největší to strasti,
Jež Hus, Žižka zděli otčině,
Že jsou města, kraje nevinně
Ohni dána do zžíravé pasti.
V pekelnější blaho naší vlasti
Ocitlo se jimi hlubině,
Že jest jimi srdce svatyně
Uvržena byla do propasti.
Hradby vstaly, města rozkvetla,
A již dávnou obnoveno mocí,
Co zlost mečů byla uhnětla.
Ale mysl nechce vstáti z noci,
A zrak pořád vrací od světla
Pobádaná zlostných vášní bodci.