Leo Thune! Slavné jméno tvoje
Nevyjde nám nikdá z paměti,
Každý věk ti znova zasvětí
Ku památce vděčná ňádra svoje.
Mívali jsme druhdy krušné boje,
Ty's se neliknoval obětí;
Zřeli jsme se braň tvou třpytěti,
Kdy's vlast hájil vítězství jí stroje.
Jakou mzdu tvá vzala za to láska?
Ach ten lid se na nevděčnost vydal,
Nectně rydal, na tě hanu kydal.
Však ne národ; byla to jen cháska,
A ty's šlechtic, a ty's křesťan spolu,
Proto nedbáš pomstiť oněch bolů.