Jsi ty věru pěkným hístorikem,
Zžel se toho Bohu na nebi;
Pro církev máš jenom úškleby,
Nad jejích zle jásáš vrahů znikem.
Jed se ustál tobě pod jazykem,
Vydáváš se lůze v pochleby;
Péro tvoje jenom velebí
Zhoubce řádu zapeklitým zvykem.
Pravda Páně s hořem na tě hledí;
S usmáním tě políbila v mládí,
A teď pro tvou zrádu slzy cedí.
Proč tvá duše nyní takto řádí?
Urputná ta proti pravdě vzdora
Přitkne kdys tvou duši jako hora.