Děvy sličné, nepěl jsem vám chvály,
Nezval jsem vás nebes bohyně;
Avšak v srdce mého hlubině
Máte stolec lásky věkostálý.
Kdyby chvály pochlebivé pláli
Praporové pro vás jedině,
Zpustla-by vám duše svatyně
Nezdobíc se choti, nebes králi.
Bohyně jste, ale smrť vás schvátí,
Krása vaše v suť a rum se zvrátí,
Přestanou vám ctitelé se kořiť.
Hleďte sobě krásy vnitřní spořiť;
Tedy budou andělé vám dvořiť,
A vám věnce věčné spásy tvořiť.