Člověče, ty krásný malosvěte,
Všehomíra sličný obraze!
Dvojí svět se v tobě přeblaze
V klubko jedno přemilostně plete.
Tvory všechny touha tajná hněte;
V míjelivých podob úkaze
Po věčité dychtí povaze;
V tobě jim všem vesna spásy kvete.
Hora's na dvou světův na pomezí,
Jejíž patu ten svět nižší vězí,
Jež však stápí v nebesích své témě.
Chrám jsi míru pro všech tvorů plémě,
Přístav na dvou světův na okřidlí;
Zda i stan jsi, v němž Bůh s láskou bydlí?