Skip to content
1804–1868

Církev svatá – Chrám to velkolepý,

František Sušil

Církev svatá – Chrám to velkolepý, Ve hvězdách má hlavu svoji skrytu, Vnitř se prýští pramen věčných svitů, A ztad plyne v tmavé světa sklepy.

Na posvátné její na proštěpí Padá oheň denně od blankytu, K hvězdám nebes, zbožných tužeb bytu, Neustále sloupy vonné střepí.

Základ chrámu – nepohnutá skála, Živný vzduch v něm – slavná Boží chvála, Objem jeho – obor světa valný. Zbožné srdce jestiť oltář palný,

Žertva – svatá láska; zlatá socha – Každá duše, jenž se v Bohu kochá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Církev svatá – Chrám to velkolepý, · František Sušil · Poetry Cove