Čím to z duše ještě nedoperné
Ústo vaše se teď ozývá?
Proč se takto peklem zalívá
Srdce vaše v pýše luciperné?
O duši což dí Bůh o nevěrné,
Jenž zve světlem, kde tma přebývá,
Jenžto hořkost sladkem nazývá,
Jíž bílými slují věci černé?
O Božích jest soudech mluviť krušno,
Vám však řeč tak hrozně plyne z úst,
Že jest mysli jako v peci dušno.
Protož běda pro ty vaše klamy,
Jimiž strasti v světě berou vzrůst,
Upadnete v jícen věčné tlamy.