Jarní květino,
Sličná kalino!
Znášli růže, lilije,
Kvítí panny Marie?
Vsaď je k ozdobě
Ve své útrobě,
Buřeň zlá a uvírá
Nechť se k tobě nevtírá.
Tvojí duše stan
Bývej vždy prost han,
Myšlení, jež má tvá hruď,
Jako zápach růže buď.
Cuden buď tvůj hled,
K svůdcům buď jak led;
A jak slunce v létě plá,
Hárej k Bohu láska tvá.
Jako hrdlice
Z prašné hlučnice
Do rozsedlin tajných skal
Svodného se světa vzdal.
Bývej vtělenou
Páně ozvěnou,
Když kdo volá, jen dej řeč
A jí všem se libě vděč.
Koli na nebi
Hvězd se velebí,
Toli očí k Bohu kloň
A se v jeho světle sloň.
Život tvůj se jev
Jako sladký zpěv,
A v tom světě stohlukém
Bývej Páně ozvukem.
Růže opadnou,
Věnce uvadnou,
Jenom krása duše jest
Krašší než lesk všechněch hvězd.