Znám tři sestry, jedna druhé předčí
Vděkem, krásou, vnadou spanilou;
Bůh je spojil vazbou vrodilou
Jedněch mravů, rázů, jedné řeči.
Dvě z nich stály spolu v klidu, v seči,
Zdílely se slávou, mohylou;
Nehodou ta třetí zlotřilou
Padla v drápy zlému podbiječi.
Aby vyšla z rukou svého kata,
Sestry zvou ji míle v náručí,
Leč ta zad k nim vrací ve žluči.
Pouty zlými, jimiž byla spiata,
V srdci chorém znedužela morem,
Proto zuří proti sestrám vzdorem.