Aj ty potůčku milý, jenž k nám vedeš od jihu proudy,
Proč tok tvůj sladším béře nyní se šplunem?
„Toť já rád ti povím; vlny své já k slasti pořádám,
An kol chrámu Boží Matky plynouti budou.“
Aj ty větérku čilý, jenž k nám vedeš od jihu vánky,
Proč na tvých cestách písně radosti hudeš?
„Jak se nemám radovať? Ze všech já zápachy sbírám
Kvítkův, vůní bych chrám naplnil tam onen!“
Proč ty skřivánku malý dnes líběji písně vyléváš,
Proč se hbitěj na svém k blankytu křídle neseš?
„K Matce Boží slavné opět se odevřely poutě,
Ten svátek sladší z mé hrudi písně budí.“
Ó sladcí druhové! Se mnou o ty zdělte se slasti,
Já za všecky za vás v Matce kochať se budu.