Zůstaň vlasti věren, byť krev pro ni přišlo vylévať,
Buď zbožným vždy věren dávnověkosti mravům.
Bývej vezdy včelou, jenž ač zlou schvácena bouří,
Pro sladké z těsné ohrady plásty letí.
Buď nořičem; z hrudi své jen sličné perly vynášej,
A v sličný odkaz otčině své je zanech.
Buď ze stříbra zvonem, rozhlásej v souhlasu jemném
Věsti mravů zbožných všem kraje svého stranám.
Buď Krésem štědrým! ze své pokladny pořáde
Na vlast svou z blažných syp dary hojně rohů.
Buď sličným v okoličnostech svých úloh Adónem,
Ať vlast před cizinou můž honosit se tebou.
Leč nejdřív buď Alexandrem, vše zlovášně přemáhej
A v podnož skládej všechny udatně Bohu.