O slavíčku, ó ptáčku můj
Kdo dal ti tento hlásek tvůj,
Jenž nám tak sladko v ucho jde
A duši celou slastmi jme?
Kdo šíji tvou tak utvořil,
V tě souzvuk světa ponořil,
Že ducha zcela proniká
A v něm svět citů odmyká?
Kdo v háj ti jíti poručil
A kouzlům sladkým naučil?
Kdo z proudu nebes o máji
Tvé milozvuky napájí?
Zjev, kastalský kdež jde ten proud,
I dám se já též pro něj v pout,
Snad píseň má též osladne
a kouzlem ráje ovnadne.