Boha sobě tuto lidé tvoří,
Jak to žádá hříšný jejich duch,
Jaká mysl, taký jejich Bůh,
Kde chor člověk, tam i bozi choři.
Tudy vášní nálezům se koří,
Chtí, by Bůh byl k jejich hříchům hluch,
K vrahům tuh, však k jejich přízni druh,
Těcha v hoři, pýcha ve příkoří.
Chce lid milost na svou provinilost,
Žádá pásku na svých hříchů vrásku,
Bez síly a spravednosti lásku.
Neníliž to pouhá zpohanilost?
Ó hruď lidská hříšna jest a podla,
Bůh, jejž hodlá, jestiť čirá modla.