Den třetí vzešel ve blesku,
I povelel Bůh v nebesku:
V tůň jednu vnikni velké moře,
A zem se vyjev na prostoře.
Šel rozkaz tento v důrazu,
I stála voda k rozkazu;
Leč vědouc ujmu svojí vlády
Stíž vedla na ty nové řády.
Ó Pane buď mně milostiv,
A v dřívější mne moci živ!
Dřív byla já jsem sama paní,
Teď půl jen země se mně klaní.
I slyší hvězdy tento žel,
A zármutkem lesk jejich tměl.
Leč Všemohoucí vodě s výší
Dal k odpovědi s blahou tíší:
Já učiním ti náhradu,
A dám ti zvláštní výsadu,
Tvé dcery ke mně vznésť se mohou;
Tak budeš zas vlásť nad oblohou.
Ó mračna rozenkyně vod,
Vám přán jest po blankytě chod.
Ó vezměte mne vzhůru s vámi,
Ať navštivím hvězd všechněch chrámy.