O milý sličný potoku,
Proč utíkáš tak ve skoku
A nestavuješ rychlost vod,
Bys v sebe pojal nebes svod?
„Já počátek mám ze sněhu,
Chlad pořád cítím ve běhu,
Ten, z něhož jsem se počal, zdroj
Dal za věno mně nepokoj.
Leč ty máš míti v paměti,
Že z Boha jest tvé početí,
Ty pojmi nebes podobu,
Ji v srdci nes až do hrobu.“