Skip to content
1804–1868

60. Den dnů.

František Sušil

Přiblížuje se mi den, V rubáš budu oblečen, Odevře se smrti brána, Do ní sejde ducha schrána.

Uschla zeleň života, Koráb můj se troskotá, Zašla záře požehnaná, Nepadá již sladká mana.

Hrana zvoní od pečer, Zavítá mi svatvečer, Stroj se duše k stěhování, Končí se tvé putování.

Christe světlo věčných cest Sviť mé duši do tvých měst, A ji tam, kde trudu není, Přijmi v svatém políbení.

Dej mi skonať v náději, Že se světlem oději, A že národ, jejž svým zovu, K službě tvojí vstane znovu.

Obrať k sobě národ náš, Anjely mu pošli v stráž, Rozkloň nad ním lásky duhu, Vlej svou milost do všech kruhů.

O dej mně tu v hrobě slast, Že kvésť bude v tobě vlast, A že v církvi k blaha zdroji Veškeren se národ spojí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
60. Den dnů. · František Sušil · Poetry Cove