Ó Pane náš, o věčné Slovo,
Ó chvalozpěve věčný můj,
Tvé blaženství je věčně novo
A věčný ráj jest život tvůj.
Když lyru vezmu ve své ruce
A zapěji Tvou pochvalu,
Tu postupuje žalost prudce
Všech rájských slastí návalu.
Ó dobrý Pane, nedopouštěj,
By zmohla duši oznoba,
Čím nevěra se valí houštěj,
Tím víc hoř k Tobě útroba.
Ó Pane, věčná přeradosti,
Ó rozkoši Ty věčná má,
Když Tebe mám, mám slasti dosti,
A v Tobě věčný ráj mi zrá.
Když loučiti se duše bude
S tím podslunečným životem,
Nech, Pane dobrý, tehdá vzhude
Ti posledním svým chropotem.
A když mě dáte v zemi syrou,
V hrob dejte lyru k trofeji,
Ať z mrtvých vstana s blahou lyrou
Hned Pánu chválu zapěji.