Skip to content
1804–1868

45. Hrob.

František Sušil

Zde dřímá drahý přítel náš, Ten kříž tu vede nad ním stráž, A svědčí, v kom svou veškeru Měl víru, lásku, důvěru.

Ty lípy sám on vysázel, V nich v modlitbách se procházel; Tož na jeho se chýlí hrob Jsouc pamětlivy jeho stop.

Slyš líp těch žalostivý šum, To vzlykot toužebných jest dum, V něm s nimi celé okolí Své žalopísně hlaholí.

Aj růže kvetou k ozdobě Mu s lílijemi na hrobě, V nich v podobizně bleskotá Se obraz jeho života.

Ti, ježto v Christu obrodil A k vodám spásy provodil, Mu vsadili to v okolu, By ctili jeho mrtvolu.

Ó Tomáši, jen svlek a krov Tvé duše chová tento rov, Tvůj mezi námi žije duch, Buď milostiv mu dobrý Bůh.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
45. Hrob. · František Sušil · Poetry Cove